Jánošíkovými dieramy na Velký a Malý Rozsutec

Druhý den jsme si vyjeli autem do vesničky Davidkovci, která je na hlavní silnici mezi Terchovou a Zázrivou, k hotelu Diery. Dál jsme pokračovali pěšky po modré do Jánošíkových dier. Diery jsmou rozděleny na 3 části: Dolné diery, Horné diery a Nové diery, které odbočují z Dolných dier a byly otevřeny jako poslední, proto "Nové." My jsme do nich nevstupovali, protože jsme neměli tolik času abychom si mohli zacházet.

Po lávkách a žebřících Horními dierami

Dierami se prochází po železných lávkách a žebříkách, které docela klouzaly a tak jsme si musli dát pozor. Asi tak 5 min po posledních řetízkách jsme se dostali k rozcestí a mohli jsme si vybrat, jestli chceme jít Tesnou Rizňou, což je další soutěska, nebo jestli ji chceme obejít. My jsme zvolili trasu Tesnou Rizňou pořád po modré . Potom jsme přešli rozcestí Pod Tanečnicou a dostali jsme se do sedla Medzirosutce (1200 m). 

Pohled na sedlo Medzirosutce z druhé strany než jsme přišli, v pozadí Malý rozsutec

Tam jsme opustili modrou a odbočili jsme doprava po červené E3 na Velký Rozsutec. Po asi hodině a půl jsme se vyškrábali na vrchol (1069,7 m).

Konečně nahoře... 

Chvíli jsme se tam zdrželi, dali si svačinu a pak jsme slezli zpět do sedla Medzirosutce. Dál jsme šli rovně ještě kousek po červené do sedla Zákres (7-12 min od Medzirosutce). Tam jsme odbočili na zelenou na Malý Rozsutec, jehož skalní stěny se nad námi skoro monumentálně tyčily. Na vrchol jsme si pomohli po řetízkách a za pár minut jsme byli nahoře.

Tentokrát jsme se nevraceli, ale šli pořád dál po zelené. Dolů to šlo opravdu špatně, celou cestu než jsme se dostali do lesa jsme šli po suti a štěrku, který se nám sypal pod nohama a řetízky na přidržení byly jen asi na dvou místech - bylo to tam celkem o zabití. Pak šlo krásně, dubovým lesem a podel skal jsme vyšli v jakési osadě Podrozsutec (820,7 m), ale to jsme ještě nebyli ani v polovině cesty z Rosutce zpět k hotelu Diery.

Osada Podrozsutec opravdu pod Malým Rozsutcem

Dál byla cesta celkem monotónní střídaly se jen louky a lesy, tu a tam se vynořila nějaká chalupa, ale bylo pěkně a my už příjemně unavení, takže jsme si užili i tu poslední část naší tůry. Pak jsme už jen nastoupili do auta a odjeli zpět do Terchové.

Na všechny fotografie platí autorské právo a nelze je kopírovat bez svolení autora!